Jazykové vzdělávání nejmenších

Rodiče mnohdy stojí před otázkou, jaké kroužky pro své děti zvolit. Chodíte s dětmi na kroužky? Jakými jste začínali? Nejčastěji se volí hudebně-pohybové aktivity typu „zpívánky“. Kroužky, na kterých se zpívá, „hraje“ (dřívka, bubínek, rumbakoule apod.), ale také hopsá a skotačí. Pro nejmenší není problém nalézt také různá cvičení založená na přípravě pro klasickou všestrannost. Stále větší oblibě se však těší kroužky cizojazyčné. Kdy je na takové kroužky vhodný čas?

Kdy tedy začít?

Každé dítě je jiné, tedy i u kroužků jazykového typu platí, že je třeba řídit se potřebami a zájmy dítěte. Jinak budeme postupovat u dítěte se zřetelným jazykovým nadáním či u dítěte z bilingvního prostředí. Zcela odlišné nároky bude mít „průměrné“ dítě. Záleží tedy primárně na citu rodičů rozpoznat potřeby svého potomka. Rozhodně by v této fázi neměl sehrát stěžejní úlohu cíl rodičů mít dítě s kvalitním jazykovým vybavením.

Průměrné děti

Pro některé rodiče je těžké přiznat si, že jejich potomek je zcela průměrný. Přesto do této kategorie bude patřit většina dětí, vymykají se jí jen děti s mimořádným jazykovým talentem.

U ostatních dětí opravdu není kam spěchat a s jazykovým vzděláváním je vhodné začínat až v momentě, kdy dítě bezpečně ovládne svůj mateřský jazyk. První kurzy pak můžeme směrovat na dobu předškolní, a to formou hravých aktivit.

Je třeba si uvědomit, že jazyk se vstřebává různými způsoby, nejen sluchem, ale také vizuálně. A právě vizualizace je zásadní pro kvalitní ovládnutí jazyka. Zcela běžným příkladem pravého opaku mohou být děti lidí pobývajících v zahraničí, kdy mateřštinou je sice čeština, ale děti chodí do mezinárodních škol, v češtině nejsou zvyklé číst, pouze hovořit. Poté je problém se čtenou formou a zvládnutím jazyka jako systému. A to je třeba si uvědomit, že čeština je v tuto chvíli jazykem snadným na výslovnost. U cizích jazyků typu angličtina či francouzština bude učení se psané formy o to náročnější.

Jazykové vzdělávání bilingvních dětí

Odlišné potřeby mají děti z bilingvního, či dokonce trilingvního, prostředí. Zásadní je pro utřídění si jednotlivých jazyků spojení jazyka s konkrétní osobou, případně situací, tedy ve smyslu s maminkou mluvím anglicky, s tatínkem česky, případně ještě složitěji, a to s maminkou mluvím česky, s tatínkem francouzsky, ale když mluví rodiče spolu, hovoří se anglicky. Takové děti mají však úplně jiné požadavky na jazykové vzdělávání, ale o tom někdy příště.

Děti jsou jako houby

Děti nasávají znalosti. Je třeba toho využívat, ale tak, aby to bylo funkční. Aktivní maminky hovořící na své dítě anglicky svou precizní úrovní A1 napáchají více škody než užitku, a to především pro chyby, kterých se dopouštějí. Již jen výslovnost bude základním kamenem. Právě v takových situacích je zásadní dát dítěti prostor učit se od rodilého mluvčího, tak, aby získávalo kvalitní základy. Špatně naučené základy se totiž ve vyšším věku jen velmi těžce přeučují.

Mám tedy rezignovat?

Pokud jste již dítě do kroužku zapsali, či prostě toužíte po tom mít dítě navštěvující cizojazyčný kroužek, měli byste dbát především na kvalitu přístupu, dále pak na jeho na komplexnost a kompetentnost. Aby se výuka cizího jazyku nestala jen výštěkem do tmy, kdy s potomkem 1x týdně navštívíte babyclubík pro nejmenší, 45min vnímáte angličtinu ústy (mnohdy ne zcela kvalitního ) lektora a poté je zas po zbytek týdne ticho po pěšině.