Mateřství, práce a to ostatní
Bezdětné ženy mají ve většině případů názor na vše, co se týká dnů, až ony budou mít děti. Budou vše dělat správně a rozhodně si nezničí kariéru. Vzdávám hold všem těm ženám, které to zvládly.
Já mezi ně nepatřím a občas se nemohu rozhodnout, zda jsem za to ráda nebo zda jim závidím.
Já bezdětná
Já bezdětná jsem všem říkala, jak mají vychovávat děti, protože je to přeci naprosto zřejmé. Když dítě udělá scénu, dostane facku a je to. Konec diskuzí, takhle to je nejlepší.
Já bezdětná jsem také říkala, že moje děti budou mít od narození vlastní postel, protože si přeci nenechám zničit intimní život s partnerem.
No a v neposlední řadě se po dvou maximálně třech letech vrátím do práce. Přes to vlak nejede.
Já, máma dvou dětí
Jakožto máma od dvou děti bych svému bezdětnému já nejraději nafackovala a řekla mu, ať raději mlčí. Svoje děti při scénách přesvědčuji, že je lepší způsob a fyzické tresty využívám naprosto minimálně. Jsou navíc následovány probdělou nocí plnou výčitek a omlouvání se mým spícím dětem.
O intimním životě snad raději pomlčím, protože i kdyby děti po narození spaly ve vedlejším bytě (a ne s námi v posteli), tak jsem byla tak unavená, že bych stejně spala.
A práce? No to se musím svému bezdětnému já jen smát!
Máma na plný úvazek
Když se blížily dceřiny druhé narozeniny, vůbec jsem si nedokázala představit, že bych se už vracela do práce. Pak se narodil syn a se dvěma dětmi už to pro mě bylo doslova nemyslitelné.
Partner je ten, kdo má lépe placenou práci, a tak se automaticky rozhodlo, že když děti budou nemocné, budu s nimi doma já.
Stejně tak většina kroužků zůstala na mě a když máte kroužek od 13 hodin, tak to s tou prací jde těžko.
A tak jsem seděla u pohovoru a slyšela se, jak říkám, že ale potřebuji být 2-3x týdně na home office, protože vezu syna na hokej. O tom, že tu nemám žádné babičky ani jiné hlídání, jsem pomlčela, protože bych tím přiznala, že navíc budu doma při každé nemoci.
No stal se se mě ideální nezaměstnatelný člověk a já pochopila, že jsou dvě možnosti. Buď děti stáhnu z kroužků, budu je nechávat do 5 ve školce a budu pracovat, nebo teď prostě budu dalších pár let máma.
Výčitky okolí
Takže je ze mě zaměstnanec jen napůl. Mám práci na půl úvazku, kterou lze dělat i z domova, a další 2 práce na dohodu. A dělám, co můžu, abych finančně přispěla do rodinného rozpočtu a zároveň byla máma a stíhala s dětmi kroužky.
Sama sebe jsem tak trochu obětovala ve prospěch dětí s tím, že za pár let se vrátím do své práce a budu zase pracovat v oboru, který mě baví. Přijde mi to tak správné. A světe div se, okolí to vidí jinak!
Dle tchánů bych měla chodit do práce na plný úvazek. Dle maminky bych měla být jen doma a měl by mě živit partner, když máme tak náročné kroužky (hokej a tenis). No a dle známých?
Ti to vidí naprosto jasně – zbavuju se dětí na hokeji a tenise, namísto toho abych s nimi trávila čas. Takže jsem vlastně horší máma než ty, které děti nechávají ve školce do večera.
A já? Já si hold musím pár let počkat, než děti vyrostou a předloží mi účet za to, jaká jsem byla máma a jak byly či nebyly s mým přístupem spokojené.
Autor: Soňa J.