Papírové kornouty do 1.třídy

Asi se mezi námi najde málokdo, kdo by neznal Lucii, postrach ulice. Na konci filmu Lucie odchází do školy a v ruce drží papírový kornout plný sladkostí. Tento zvyk se k nám dostal z Německa, kde jej v menší či větší míře dodržují. V některých oblastech Německa chodí děti do školy s již naplněným kornoutem, jinde kornout dostávají a tam, kde se tradice dodržuje nejvíce, chodí děti s prázdným kornoutem, který si naplní ze stromu sladkostí. V Německu sahá historie kornoutů až 200 let zpět a tomuto zvyku se zde věnují nejen historikové, ale sociologové. Ti upozorňují na skutečnost, že kornouty se staly symbolem statusu rodiny a vytvářejí sociální rozdíly mezi dětmi již od 1. dne ve škole. Je totiž samozřejmostí, že se rodiče předhánějí, které dítě bude mít kornout větší a více naplněný.

K nám se dostal zvyk plných kornoutů, které dítě přináší na 1. školní den do třídy. Zvyk postupoval od západu České republiky až na Moravu, někde se uchytil, jinde ne.

A jaký je tedy smysl takového kornoutu? Má pomoci dětem, aby se lehčeji seznámily se svými spolužáky. Děti si navzájem vyměňují obsahy svých kornoutů a tím se postupně seznamují se svými spolužáky. Na trhu existuje velké množství těchto papírových kornoutů, které jsou doplněné síťkou či hedvábným papírem na vrchu, aby se kornout dal uzavřít a žádné sladkosti nevypadly ven. Cena těchto kornoutů se odvíjí od jejich velikosti a obsahu. Můžete zakoupit již naplněný kornout či prázdný. Můžete zakoupit 30 cm, ale i 80 cm. A tak se dle svých přání a specifikací dostanete na cenu 80 Kč za prázdný až 400 Kč za naplněný.

Oproti Německu je u nás nabídka těchto papírových kornoutů velmi omezená. Pokud patříte mezi ty, kteří chtějí své dítko vyslat do školy s kornoutem, tak nezoufejte. Na stránkách Amazonu stačí do vyhledávání zadat heslo „schultüte“ a vyjede Vám velké množství krásných kornoutů.

A teď odpověď na otázku, která Vás asi nejvíce zajímá – mám tedy dítěti dát do 1. třídy kornout? Odpověď je – těžko říct! Některé kraje tento zvyk neznají vůbec, některé (hlavně ty sousedící s Německem) jej znají a dodržují. Pokud máte možnost, poptejte se v okolí, jak to bývá konkrétně u Vaší školy. Případně to můžete vyřešit tak, že koupíte malý kornout, který si dáte do tašky, a když pak před školou zjistíte, že jej děti mají, vyndáte ten Váš. Pokud naopak nikdo mít kornout nebude, necháte jej schovaný a využijete jej na jinou příležitost (například až bude mít Vaše dítě svátek, může jej do školy přinést místo obyčejného pytlíku bonbónů). A další možnost je zeptat se přímo paní učitelky na 1. třídních schůzkách, které se většinou konají ještě před začátkem školního roku.

Naše budoucí třídní učitelka mi například sdělila, že se každý rok najdou 2-3 děti, které jej mají. Ale že má pocit, že to je pro děti spíše na obtíž, protože pak neví, co s ním a překáží jim. Na lavici na ně totiž čekají učebnice a různé dárky ve formě školních potřeb a děti pak ani neví, kam jej odložit.